Na “parádu” jsem si tentokrát vzala dvě hráčky a to Barboru Čechákovou, která v České republice hraje za tým Hradce Králové a Renatu Capouchovou, která hraje za tým sešívaných SK Slavia Praha. Obě dvě jsou také reprezentantkami a od letošního léta jsou hráčkami španělského klubu Alcala la Real.

Bára >>> 

Renda >>> 

1) Jak se vám líbí život ve Španělsku a jak trávíte “jinak” čas?

Čas tu trávím hodně podobně jako u nás v Čechách-jím, spím a hraji hokej. Takže si nemůžu stěžovat! Zatím největší rozdíl pociťuji v počasí, zatím co v Čechách škrábou auta, my tu máme stále příjemných 27 stupňů. No a vlastně jídlu mi tu dělá problémy. Mít k obědu i k večeři 3 chody? To dá pěkně zabrat.

Život ve Španělsku je fajn, žijeme v malém městečku Alcala la Real, které je asi 40 minut od Granady. Z bytu máme přímo výhled na hrad, na který se už měsíc chystám. Tak snad to před odjezdem stihneme. Jinak je to tu malinkatý, ale zase je fajn, že je všechno blízko.

2) Je lepší hrát španělskou ligu či českou ligu?

Tak to není jednoduchá otázka. Musím uznat, že po hokejové stránce jsem si to zde představovala malinko jiné. Trochu mne zklamalo, že se tu tolik nehraje kombinační hokej a většina týmů dává přednost sólovým akcím. Na druhou stranu hokej je tu rychlejší a většina hráček je výborných po technické stránce. Ale asi rozhodujícím faktorem je fakt, že tady ve Španělsku je jen v nejvyšší soutěži 12 týmů, což je naprosto jiný level. V Čechách se už všichni znají, s jedním týmem hrajeme několikrát za sezónu a v podstatě nás na soupeři už nic nemůže překvapit.

Je lepší hrát španělskou ligu, už jen protože má 12 týmů v nejvyšší lize. Ale o proti naší český lize je to tady hodně individuální, což se mi moc nelíbí. Ale na druhou stranu se  mi tento styl líbí, protože mi přijde neuvěřitelný, když jedna hráčka projde čtyři další hráčky a dokáže u toho neztratit míček.

3) Až přijedete zpátky do Prahy na Vánoce, co plánujete?

Z Prahy pojedu rovnou do Hradce, kde bych se co nejrychleji chtěla připojit ke svému týmu, který už bude v rozjeté halové sezóně. Takže plánuji zase jen hokej a možná nějakou tu welcome párty.

Až se vrátím v prosinci do Prahy, tak se hned musím zapojit do přípravy na halovou sezonu. Letos nás se Slavii opět čeká pohár Evropských zemí ve skupině A. A vzhledem ke změně pravidel jsem zvědavá, jak se s tím poperu, protože přijdu skoro o měsíc přípravy tím, že je Španělská liga až do poloviny prosince.

4) Řekněte nám něco o vašich spoluhráčkách a kde vlastně bydlíte?

Je výhoda, že bydlíme v centru (což v tak malém městečku není nic těžkého), tak máme vše poměrně blízko. Na hřiště to chůzí trvá 15 minut, ale protože trenér asi poznal, že i to je na nás hodně, tak nás většinou vozí autem. Na bytě s námi jsou ještě 2 hráčky z Ukrajiny, ale jelikož nemluví anglicky, tak jsme se zatím moc nespřátelily. No a jinak ostatní hráčky nás mezi sebe vzaly hned, snaží se s námi mluvit snad všemi cizími jazyky a občas i rukama nohama. Občas nás i přemluví, ať s nimi jdeme do hospody.

Bydlíme s Čečnou s dalšími dvěma spoluhráčkami z Ukrajiny, které bohužel mluví jen rusky, takže je to skoro jako bych žila jen s Čečnou. Bydlíme asi 20 minut chůzí od hřiště. V týmu spoluhráčky nemluví moc Anglicky, ale snaží se. A já jsem se učila španělsky, takže docela rozumím a občas i něco řeknu. Všichni jsou tu nás hrozně moc hodný, takže jsem tu spokojená.

 5) Jak často máte tréninky, a jak to zvládáte?

Trénujeme tu 6x týdně plus o víkendu zápas, což ze začátku byla velká změna. Vzpomínám si, že po prvním tréninku sem i někomu psala, že chci jet hned domů. Jinak tréninky jsou tu v tempu a my, brankáři, máme speciálního trenéra, který chodí 2-3x za týden, takže se tu rozhodně neflákáme.

Tréninky máme většinou 6x týdně. 3x ranní na který chodíme my cizinky a občas přijdou hráčky, které chodí na rohy, a trénujeme rohy. A pak máme 3 večerní tréninky, v rámci tréninku máme i kondiční přípravu. Zatím to zvládám a tréninky mě baví, ale teď jsme začaly běhat tratě, které nesnáším. Doufám, že to přežiji a budu pořádně namakaná :)