Stejně jako loni touhle dobou, navštívila jsem skleník Fata Morgana s aktuální výstavou orchidejí. Jelikož rostliny jsou relativně nemobilní, vše zde vypadá stále tak nějak stejně, jen přibylo několik květináčů. Pokusím se Vám tedy akorát představit průchod těmito tropy.

Po projití turnikety se ocitnete v místě napodobující Afriku, Austrálii a Mexiko, což znamená, že svetr se ještě hodí a velké barevné květy jsou doposud v nedohlednu. Všude jsou spíše kaktusy, spousta druhů agáve a aloe, trnité stromky  a písek.

Poté nadchází tunelní část. Zde se objevuje vitrína  s množstvím menších druhů orchidejí, které se však kvůli sklu a špatnému osvětlení blbě fotí. Nepřetržitě je tu také akvárko se slepými rybkami. O kus dál je průchod mezi dvěma částmi jezírka, které tak vidíte vertikálně zevnitř. Navzdory mému účelu návštěvy je toto místo, kde obvykle strávím nejvíce času. Jednak proto, že než se ty pitomé ryby nastaví tak, aby bylo možné je vyfotit, stojí to mnoho rozmazaných či jinak znehodnocených snímků, a jednak proto, že ty nejzajímavější kusy všude možně zalézají.

Po projití podzemím se dostáváme do Střední a Jižní Ameriky, kde se začnou objevovat bambusy, šáchory, kapradiny a další. Za mostem přes vodu, kterou nyní můžeme pozorovat shora (ale moc toho vidět není, neboť se v ní silně odráží prosklený strop), se hojně vyskytují květináče s mnoha barevnými odrůdami převážně Phalenopsis. Nažhavte své foťáky, zde začíná slajd stovek fotek s naprosto stejným motivem.

Až úplně na konci je terasa s přehlídkou těch největších skvostů s nejkrásnějšími květy. Komu nedošly baterky, gratuluji. Ostatně to potvrzuje fakt, že ty nejideálnější orchideje k okrasnému pěstování jsou přesto nádherné.

Za zmínku stojí ještě chlazená část s venezuelským ostrůvkem, kde se tu a tam  stále dají najít masožravky z podzimní expozice. Cestou zpátky se ještě párkrát pozastavíme nad krásnými květy Phalenopsis nebo Dendrobií a už jsme opět na začátku, kde je i východ.

Těším se tedy na příště. Čeká nás Amazonie a tropičtí motýli ;)