Jsou to už dva roky – 2010 – co tenhle film vyšel a až dones jsem se neodhodlala na to podívat. A neměla jsem to dělat. Nechci urazit fanoušky Nicolase Cage nebo hromady plazmových koulí, ale ten film mě více než zklamal.

Začátek byl ještě usnášeníschopný. Vyprávění dávného příběhu o Merlinovi, učednících a zlé čarodějce, která byla schovaná do matriošky (ten jejich název si nepamatuju), stejně jako mnoho jejích stoupenců (nakonec z těch mnoha byli jen tři, což jsem moc nepochopila). Merlin předává jedinému učni Blakeovi (Nicolas) svůj prsten, aby našel prvního Merlinovce. Ten prsten je fakt super, vlastně je to postavička draka, který se stočí kolem prstu jako prsten. Fakt super! Jo, ale zpět k filmu.
Mít Blakeovu trpělivost, vysedím fialová vejce. Nalézáme se v přítomnosti. Nastává meziscéna, ve které hlavní hrdina zjišťuje, že v jednom starožitnictví žije nějaký šílenec, v panence spousta brouků a po bitce stačí zavřít dveře a vše je zas uklizené. Není divu, že o deset let později s tím nechce mít nic společného, ale protože má rád fyziku, je schopný naučit se ji používat jako magii. Oproti tomu jeho opak, tedy Morganovec, vypadá, jako by neuměl do pěti počítat, nehty si lakuje na černo a vypadaá jako emogay. Takže by to mělo být emogay versus ufňukaná trubka…
Aby nám už ke štěstí nic nechybělo, objevuje se jeho blonďatá láska z dětství, takže nepřijdete o romantickou scénu, když vám transformátory začnou hrát oblíbenou písničku z rádia. V podstatě se nestane nic neočekávaného, až na to, že při hrozivém rituálu dostane náš hrdina geniální nápad, který ani toho nejmocnějšího čaroděje nenapade. Přijede na poslední chvíli a svým supernápadem zneškodní pouze tlustého chlápka, kterému stačilo vzít jeho hůlku. A co se týče hlavní záporačky, na tu ani nepotřebujete znát magii. Stačí udělat zkrat v několika sousedních lampách.
Konec zvonec, nikdo hodný neumřel (což je škoda). Děti, učte se fyziku a pak stačí jen čekat na chlápka s drakem.