Občas člověku ujede ruka, nebo si něco špatně přečte, třeba místo pozér… No, chápete. A jeden takový mizerný omyl vás může přivést do pěkného průšvihu.

Řady posluchačů řídnou jako kštice strejce s pěti potomky a místy čekám, že to ve vzduchu zapraská a objeví se kouzelný dědeček přivolaný magickými slovy produkovanými ústy trpělivého přednášejícího.

První dvě přednášky jsem propásla, ale nedělám si iluze, že bych díky nim byla o něco moudřejší, než jsem teď. Značnou část doby strávené v lavici sleduji pozorně hlavy a pohledy spolutrpících, z nichž některé podezřívám z vážného zájmu. Nic tolik nebolí, jako zrada z vlastních řad.

Dnes od rána jsem si připravovala dotaz na přednášejícího (trochu ze soucitu, protože se nikdy nikdo na nic neptá). Zajímalo mě, zda je ta mizerná úspěšnost (loni 62%) způsobená těžkou zkouškou, nebo tím, že spousta lidí to už v průběhu semestru vzdá. Já totiž k tomu nemám daleko. Ale nakonec jsem byla natolik zničená (ani nevíte, jak útrpné civění na změť podivných vzorců a nesmyslných výrazů vyčerpává), že opět žádný dotaz nepadl.

Poté, co jsem dnes ráno na cvičení 10 minut zírala do R, případně překlikávala mezi jednotlivými okny v naději, že jsem možná nějaké přehlédla… což by mi stejně nepomohlo, protože nejdřív jsem tam musela nějak dostat tu tabulku!!… jsem měla chuť otevřít excel a udělat ten pitomý graf naprosto jednoduše… a v českém programu (ten alespoň nepotřebuje kulaté závorky a dolary zároveň!!). Přemýšlím, v čem mně užitečném R překonává trapný excel.

…

V ničem.

A to vše jen proto, že jsem si špatně přečetla název předmětu. Čekala jsem na povídání o strukturách jako jsou ulity, stromy, kameny, jak to všechny krásně drží, proč nerozšlápnu škebli, jak to, že strom stojí a tak… Teď si akorát tak můžu spočítat, s jakou pravděpodobností přežije ten strom či šnek tuhou zimu…

A co se týče předpony bio v názvu předmětu… jestli je to kvůli těm věčným příkladům ohledně kojení, tak teda nevím… V zimě měli tento předmět geografové… tak to určitě byla geostatistika.