Tak letos nám na první půlku prázdnin počasí zrovna ideálně nevycházelo. Kdo se neschoval někde u moře, asi toho moc neužil. Nemám nic proti večerním krásným letním bouřkám, ale déšť, nudný déšť přes den, to je trochu otrava.

Byla jsem 3 dny na táboře. Stačilo to. Nechtěla bych být těmi, co na tom místě byli před námi – 14 dní jim propršelo a z krásného tábořiště se stalo rozorané, rozblácené pole. Chápu, že odtamtud nakonec spíše utíkali a nechali po sobě docela čurbes.

Nám naštěstí už druhý den vysvitlo sluníčko, ale aby se z té vrstvy hnusně klouzavého bláta stala vrstva suchého bláta, muselo by svítit ještě několik dalších dní.  A pak by se děti možná mohly dostat ke svému stanu suchou nohou a nenanášet si bláto až do postele.

Tedy tento měsíc nic moc, tak doufám, že srpen nám to vynahradí.